Cenotvorba

Odvádím práci a ta má svou cenu. Místo tabulky a čísel vám ale radši naservíruji odstavec textu a číslovky. Protože stojím o klienty, kteří dovedou číst a rozumět.

Na začátek ta otřepaná story o Picassovi, kterak seděl v kavárně a jakási dáma si ho všimla a požádala ho o portrét. Picasso cosi zamručel, prohlédl si ji, vzal skicák, udělal pár čar a do kouta hodil parafu. Papír podal dámě. Byl to její portrét, naprosto jasně poznávala sebe samu i Picassův styl kresby. 

- Co jsem dlužná?
- Pět tisíc dolarů.
- Tolik? Vždyť vám to netrvalo víc než pár vteřin!
- Ne, trvalo mi to celý život.

Aby bylo jasno, tak nemaluji, kreslím nanejvýš technické náčrty, portrétu se ode mne nedočkáte a že by mi to trvalo pár vteřin, to je taky iluze. Pokud teda nechcete hoblinu. Ale pointa platí: v práci, kterou se pro vás rozhodnu odvést se zúročuje celý můj život. Gympl, vejška, postupné nasávání řemesla kudy jsem kdy chodil, samostudium, první pokusy a neúspěchy a hlavně všechny hotové věci, které jsem zatím vyrobil. V obecné rovině to vůbec není levné, ale to nic neříká o přijatelnosti částky v rovině peněžní.

Takže budu trochu přesnější, jestli jste dočetli až sem, tak si to zasloužíte. Práci cením od hodiny a to na dvě sta a padesát ká čé. Když jedu za vámi, chci za kilometr cesty čtyři kachle. Dál už je to násobilka. Materiál přeprodávám bez přirážky a jeho cenu se včas dozvíte. Velké artefakty vyžadující několik desítek hodin práce naceňuji předem a požaduji zálohu ve výši dvou až tří pětin konečné částky, která slouží jednak jako projev  vůle k uzavření dohody, a dále a hlavně k nákupu materiálu a obsazení místa v pořadníku. Drobné arefakty vystavené zde na webu, nebo někde při společenské události jsou oceněny jednotlivě.